,,Praxe tiché síly“. I tak se někdy přezdívá jin józe, která se těší stále větší oblibě a pomalu si nachází své místo v dnešní uspěchané době. Vyžaduje velkou dávku trpělivosti a zklidnění naší stále běžící mysli, abychom mohli pozorovat probíhající změny a naučili se vnímat a přijímat sami sebe.
Jin jóga nenahrazuje klasické lekce jógy, ale je jejich skvělým doplňkem. Pomáhá vyrovnávat dynamické styly jógy a vyrovnat energie v těle. Je vhodná pro každého bez omezení věku či zdravotního stavu. Ale pojďme začít od začátku a představit si historii a principy na kterých jin jógy funguje.
Jin jóga se dostává do popředí v několika posledních letech. Její historie však sahá hluboko do minulosti. Vychází z tradiční jógové praxe v Indii a také z taoistické tradice v oblasti Číny. Cílem jin jógy je harmonizace toku životní energie v těle. Jogíni v Indii nazývají tuto vitální energii jako Prána a energetické dráhy ve kterých proudí jako nádí. Taoističtí učenci nazývají životní energii Čchi a proudění energie probíhá skrze energetické kanály zvané meridiány. Techniky tai-chi a čchi-kung byly vyvinuty za účelem harmonizace proudění čchi, indičtí jogíni vyvinuli systém ásán (pozic) za stejným účelem. Abychom mohli porozumět tomuto propojení jogínské praxe a taoismu je potřeba se zmínit o konceptu jin a jang.
Slovo jóga v sanskrtu znamená svázat nebo vzájemně spojit a týká se spojení nebo vyvážení dvou opačných sil. V józe reprezentují tyto síly sanskrtské výrazy ha a tha (slunce a měsíc). V taoistické tradici zastupují dvě strany téhož paradoxu slova jin a jang. Jin a jang vyjasňují vztah vzájemnosti. Slovo jin znamená ,,stinné úbočí hory“, zatímco slovo jang znamená ,,slunné úbočí hory“. Jedno vzájemně doplňuje druhé.
Energie jin může být popsána jako stabilní, nehybná, ženská pasivní, chladná, měsíční a dovnitř dívající se energie. Naopak jang je chápána jako měnící se, pohyblivá, mužská, aktivní, teplá, pohybující se ven a sluneční energie. Z hlediska pohybového aparátu jsou jangové tkáně svaly, které tvoří aktivní složku pohybové soustavy. Naopak hlouběji uložené tkáně- vazy, šlachy, fascie (vazivové obaly svalů a orgánů) jsou tkáně pasivní, jinové. Pojivové tkáně jsou sušší, pevnější a tužší. Vlivem věku se tyto tkáně stávají ještě více sušší, zkracující se a ztrácení pružnost.
V moderní, vědecké době, jsou právě pojivové tkáně, které se spojují do funkčních řetězců, a probíhají celým tělem, brány jako dráhy pro proudění energie (stejně jako meridiány v taoistické praxi), proto se o nich v posledních letech mluví v oblasti rehabilitace jako o nejčastějších příčinách bolestí pohybového aparátu a hrají i roli při poruchách vnitřních orgánů.
Všichni v sobě máme jangovou přirozenost, která potřebuje změnu, která se snaží změnit věci dle svého přesvědčení k obrazu svému. Zároveň v sobě máme i jinovou přirozenost, která je spojena s přijetím, která ví, že je všechno v pořádku právě takové, jaké to je. Praxe jin jógy nám může pomoci porozumět hodnotě přijímání věcí takových jaké jsou.
Jin jóga je zaměřena na pasivní složky pohybového aparátu. Většina dnešních moderních stylů jógy (powerjóga, aštanga jóga, Iyengar jóga) jsou orientovány na energii jang. V těchto stylech jógy se cvičí aktivně a intenzivně s hlavním zaměřením na svalovou tkáň. V jin józe se naopak pracuje jemně, pasivně a bez síly. Zaměřujeme se zde na ovlivnění hlubokých vrstev pohybového systému. Pozice udržujeme 3-5minut. Pokročilí můžou udržovat pozice jakkoliv dlouho. Trpělivost je klíčová věc, při praktikování jin jógy. Je pro nás výzvou vydržet v pozicích tak dlouho a hlavně, vydržet v nich sám se sebou. Delším udržováním pozic dochází k harmonizaci proudění čchi v těle.
Praktikování pozic jin jógy je velmi jednoduché. Po zaujetí příslušné pozice je důležité uvolnit veškeré napětí ve svalech, uvolnit svou mysl a propojit se se svým dechem, který musí v každé pozici volně plynout. Pokud se nastavíme do pozice tak, že překročíme přirozené hranice našeho těla, kdy v těle stoupá napětí, nemůže dech volně plynout tělem a my se nemůžeme uvolnit.
Pozic není tolik jako u jangových forem jógy. Ale vzhledem k delšímu setrvávání v pozicích není jin jóga pro mnohé snadnou praxí. Dochází k uvolňování ztuhlostí nejen na fyzické, ale i psychické úrovni, a otvírá se tak prostor k emoční očistě. Praktikování jin jógy je zejména zaměřeno na uvolnění kyčelních kloubů, kolen, pánve a páteře.
Pozice jsou podobné či stejné jako v klasické ,,jangové“ józe. Ale používá se zde jiné pojmenování. Jedním z důvodu je i odlišení jingového a jangového způsobu. Např. jingová pozice tuleně vypadá stejně jako pozice kobry, ale rozdíl je v tom, že v tuleňovi jsou svaly na trupu a dolních končetinách relaxované, ale při kobře je potřeba aktivovat svaly na dolních končetinách i trupu, aby byla pozice provedena správně.
Všechny pozice se provádějí vsedě, vleže či kleče. Tím, že v pozicích setrváváme delší čas, dochází k protažení měkkých tkání, a tudíž i k přímému uvolnění kloubů. Během dne, vlivem sedavého způsobu života nevyužíváme plné rozsahy pohybu kloubů (schválně, kolikrát za den zvednete ruce nad hlavu, přitáhnete kolena k břichu, vytočíte kyčelní kloub ven?). Tento omezený a nedostatečný rozsah pohybu v kloubech vede ke zkrácení, ztuhnutí vazivových struktur v okolí kloubu a pokud se neudržuje pružnost kloubů, dochází ke stavům degenerace a bolesti. S věkem se pohyblivost kloubů snižuje. Jin jóga dokáže zpomalovat tento proces postupného omezování hybnosti v kloubech a udržuje je více pohyblivější a poddajnější.
Stejně tak je to i s naší páteří, která je u většiny ,,moderně“ žijících lidí ztuhlá, nesprávně zatěžovaná a to následně vede k bolesti. Jin jóga dokáže působit proti tomuto trendu jemně, ale efektivně.
U lidí, kteří mají nedostatek energie dojde k povzbuzení proudění energie. Naopak pokud máme velký nadbytek energie čchi, může to být stejně škodlivé jako nedostatek čchi. Jin jóga vyvažuje energii čchi. Vyvážené proudění čchi je důležité pro udržení tělesného, duševního a spirituálního zdraví.
V dnešní uspěchané době je jin jóga možností, jak se vrátit sám k sobě, do svého těla, mysli a duše. Jednoduchost jinové praxe nám dovoluje vrátit se do našeho těla a vidět jasně to, jak jsme pozoruhodní. Jeden můj učitel říká: ,, jsme chodící zázrak“.Můžeme si uvědomit tlukot srdce, který probíhá bez našeho přičinění, protože nikdo mu nedává příkaz aby pracovalo. Můžeme si uvědomit dech, který také plyne sám bez naší pozornosti. Můžeme si uvědomit všechny vnitřní orgány, které pracují aniž by jsme jim museli dávat příkazy. Toto zvýšené uvědomění si svého těla nás přivádí ke spokojenosti.
Při výdrži v pozicích, bez pokusů cokoliv měnit, za souběžného přijímání sebe sama takových, jací jsme, začneme vnímat jinové části své bytosti. Potřeba věci měnit vede člověka k posuzování a obviňování a odvádí ho od dokonalosti přítomného okamžiku.Učí nás ponechat věcem volný průběh, učíme se nezápasit se svým tělem, odkládáme veškerá očekávání. Jin joga nás učí, že je občas důležité nechat věci plynout a přijmout fakt, že svět se může točit i bez vašeho přičinění.
Vlivem úrazů, držení těla, stárnutí a dalších faktorů dochází ke zkrácení měkkých tkání, slepení jednotlivých vrstev a omezení jejich klouzání po sobě. Slepení jednotlivých vrstev měkkých tkání způsobuje omezení toku energie a výživy v těle, způsobuje bolesti a limituje rozsahy pohybu. Držení pozic delší dobu jemně protahuje svaly, pomáhá ,,rozlepit“ fasciální listy a uvolňuje napětí pojivových tkání. Tím dochází ke zvýšení rozsahy pohybu v kloubech.
Pokud zůstáváme v pozici delší dobu, dochází k prodlužování, hydrataci a zpevnění tkání. Pokud zaměříte pozornost ke svému tělu, můžete cítit tkáně a orgány, jak se protahují, mačkají a stlačují. Po jin józe se můžete cítit jako po masáži.