Fyzioterapeutkou jsem chtěla být už od svých třinácti let, kdy jsme viděla v jednom seriálu pracovat fyzioterapeutku. Líbila se mi možnost pomáhat lidem, když je něco bolí nebo jim jejich tělo přestává dovolovat dělat to, co mají rádi.

Že se jednou stejně důležitou součástí mé práce stane jóga, bych tehdy rozhodně nečekala. Moje první setkání s ní totiž skončilo jasným: „Nikdy více.“

Naštěstí jsem jí dala ještě jednu šanci.

K józe jsem se vrátila v roce 2011, původně kvůli sobě. Trápily mě bolesti zad, necítila jsem se dobře ve svém těle a hledala jsem nějaky životní směr a způsob, jak se začít pravidelně hýbat. Jóga mi pomohla po mnoha letech snížit až témeř odstranit bolesti zad.

Postupně jsem zjistila, že jóga nabízí mnohem víc než jen protažení a cvičení na podložce. Začala mě zajímat nejen jako člověka, ale také jako fyzioterapeutku.

Následně jsem absolvovala první kurz o využití jógy ve fyzioterapii s australským chiropraktikem a učitelem jógy a nadchlo mě, kolik jógových pozic a principů se dá využít i v mé fyzioterapeutické praxi. 

Od té doby jsem prošla řadou fyzioterapeutických a jógových kurzů jak u nás, tak v zahraničí. Z každého jsem si vzala něco hodnotného, něco co se mi líbilo a postupně jsem vše zkoušela,  než jsem našla svůj vlastní způsob, se kterým jsem spokojená, který mi vyhovuje, a pomáhá mně i mým klientům. Důkazem jsou naplněné lekce a krásné reference, které dostávám. Nazvala jsem tento ,,svůj" styl fyziojógou. 

V roce 2016 jsem otevřela své vlastní centrum v Olomouci, ve kterém vedu jak lekce jógy, tak se věnuji i fyzioterapeutické praxi. V posledních letech se věnuji i předávání svých zkušeností dalším fyzioterapeutům a rehabilitačním lékařům, kteří mají zájem o využití jógy ve fyzioterapii a také učím učitele jógy jak přistupovat ,,více fyzioterapeuticky a anatomicky" ke svým jógovým lekcím. 

Čím déle pracuji jako fyzioterapeutka a učím jógu, tím méně věřím na univerzální návody.

Každý člověk přichází s jiným tělem, zkušenostmi, pohybovými návyky i životním příběhem. To, co jednomu pomůže, nemusí být vhodné pro druhého.

Proto propojuji znalosti fyzioterapie s jógovým pohybem, prací s dechem, relaxací a vnímáním vlastního těla. Nejde mi o perfektně provedenou ásanu ani o co největší rozsah pohybu. Mnohem důležitější je pro mě pochopit, proč něco děláme, co při tom naše tělo potřebuje a jak můžeme pohyb využít ve svůj prospěch.

Stejný princip se snažím předávat i svým klientům: nechci, aby byli závislí na terapeutovi nebo na hodinové lekci. Chci, aby postupně rozuměli vlastnímu tělu a měli nástroje, které mohou využít i sami – někdy třeba během deseti minut uprostřed obyčejného dne.

Vedle pohybu mě stále více zajímá dech, nervový systém, stres, regenerace a jejich vzájemné souvislosti. Jógu dnes proto nevnímám jen jako soubor tělesných pozic, ale jako mnohem širší systém práce s člověkem.